Nové stránky na http://kpz.knih-pi.cz

Sedm planých bylinek, které najdou uplatnění ve vaší kuchyni

25. srpna 2014 v 8:42 | Zdeňka Vítková |  ROSTLINY

21.3.2014 01:08 | PRAHA (Ekolist.cz)

Na čerstvou zeleninu nebo ovoce z českých a moravských zahrad, polí a sadů si ještě nějaký čas počkáme. Přesto můžeme mít čerstvé potraviny z naší přírody už teď na jaře. Březen nebo duben je totiž ideální na sběr mladých jedlých rostlin. Tady je sedm nejběžnějších rostlin a sedm návodů, co s nimi v kuchyni dělat.
Planými jedlými bylinami můžeme svůj jídelníček jednoduše obohatit o další čerstvé potraviny. A to i v případě, že nemáme zahrádku. Našemu tělu dodají byliny potřebné minerály a stopové prvky. A jako bonus pro tělo i duši nám jedlé rostliny poskytnou i pohyb a více času stráveného v přírodě. Alespoň v případě, že si bylinky posbíráme sami.
Z mnoha jedlých a léčivých bylin, které je možné v naší přírodě najít, vybrala Pavla Dudková a Mia Weissová do svého Herbáře jedlých rostlin šedesát rostlin. Zde je náš výběr sedmi nejznámějších a rozšířených.

Kopřivu povařte!

U kopřivy dvoudomé, "staré známé" z rumišť a příkopů, jsou jedlé její mladé výhonky i vrcholky starších rostlin před rozkvětem. Lze je sbírat od března do dubna. A nebo pak na podzim nově rašící výhonky po kosení.

Kopřivové listy můžeme přidávat do polévek, do velikonoční nádivky nebo používat sušené listy jako kořenidlo. Pozor však na jednu věc: kopřivu používáme výhradně tepelně upravenou. Obsahuje totiž toxické látky, které se rozkládají na neškodné až při teplotě 80 ˚C, varují Pavla Dudková a Mia Weissová.

Česnek medvědí jako pesto

Česnek medvědí je bohatým zdrojem vitamínu C. Tvoří rozsáhlé porosty v lužních lesích. Jedlé jsou listy, květy i cibule. Mladé listy se sbírají ještě před květem. Česnek medvědí lze při nedostatku znalostí zaměnit s listy jedovaté konvalinky nebo ocúnu. Záměnu je ale možné podle Pavly Dudkové a Miy Weissové vyloučit poměrně snadno, žádný z těchto listů totiž nevydává po rozemnutí česnekovou vůni.
Ve svém textu pak autorky uvádí recept na česnekové pesto. Je na něj třeba zhruba 0,5 kg čerstvých listů, olivový olej, sůl, provensálské byliny a kešu oříšky. Listy omyjeme, pokrájíme a pomocí ručního mixéru rozemeleme na pastu, přidáme koření a sůl podle chuti, napěchujeme nahusto do sklenic a zalijeme olivovým olejem. Pesto můžeme přidávat do omáček, na těstoviny, pizzu nebo jako přílohu k masu.

Medový nezmar pampeliška

Smetanka lékařská je nezmarem travnatých ploch, polí, mezí i zahrad. Jedlý je kořen (ten se vykopává ale až na podzim), květenství i listy. Ty ale sbíráme nejlépe jen mladé, ty nejmenší. Starší listy jsou totiž hořké.
Na pampeliškový med potřebujeme podle receptu Pavly Dudkové a Miy Weissové asi 400 květních úborů pampelišky, 2 kila cukru, 2 citrony a vodu. Květy spolu citróny nakrájenými na kolečka vložíme do většího hrnce, zalijeme vodou a asi 30 minut vaříme. Po odstavení necháme odležet přes noc. Druhý den směs přecedíme přes plátno, do pampeliškové šťávy přidáme cukr a za častého míchání směs vaříme 1,5 hodiny, než začne med houstnout. Hotový med nalijeme do čistých sklenic a uzavřeme víčkem.

Popenec břečťanovitý

Popenec břečťanovitý roste na loukách, v lesích, parcích, zahradách, při okrajích cest i na březích potoků a řek. Jedlé jsou mladé výhonky a listy, které lze sbírat po celé vegetační období, ale nejchutnější jsou právě teď zjara.
Naši předkové považovali popenec za magickou rostlinu, ve středověku se například věřilo, že chrání před morem a čarodějnictvím. Už tehdy ho lidé přidávali do polévek a omáček nebo ho využívali jako koření. Hodí se i do salátů, tvarohových pomazánek, omelet, nádivek i do těstovin.

Sedmikrásný sirup

Sedmikráska chudobka je květinkou luk, parků i zahrad. Jedlé listy a květy se hodí do salátů, polévek nebo pomazánek (i jako ozdoba). Sbírat je je možné po celý rok.
Pavla Dudková a Mia Weissová uvádějí na svých stránkách recept na jednoduchý sedmikráskový sirup, který si můžeme přidávat do čaje i v zimě. Je na něj potřeba 250 g květů sedmikrásky, půlka citrónu, 40 g cukru a litr vody. Postup je následující: květy zalijeme vroucí vodou, přidáme rozkrájený citron a necháme louhovat přes noc. Druhý den přecedíme, osladíme a svaříme do hustoty sirupu.

Bršlice jako špenát

Bršlice kozí noha se vyskytuje na vlhkých a stinných místech. Mladé listy před květem je možné sbírat od března do května. Bršlici je možné použít do salátů, polévek, zapékaných pokrmů nebo jimi zcela nahradit běžně používaný klasický špenát.
Autorky přehledu jedlých rostlin upozorňují, že lze bršlici zaměnit s jedovatým rozpukem jízlivým. Ten je na chuť však naštěstí velmi hořký, čímž od konzumace odrazuje.


Hluchavka

Hluchavku nachovou nebo bílou najdeme na rumištích, u cest i v zahradách. Jedlé jsou vrcholky rostliny před rozkvětem, mladé listy i květy. Vrcholky rostlin a listy je možné sbírat po celé vegetační období, postupně však hořknou.
Hluchavková nať se hodí podle knihy Zdravá zahrada Heleny Vlašínové do polévek, nádivek, omáček. Květy do palačinek, na ovocné koláče nebo do nápojů. Recept na hluchavkovou omáčku najdete rovněž na stránkách Pavly Dudkové a Miy Weissové.

Než se pustíme do sbírání

Při sběru planých rostlin je však třeba dbát na několik zásad. Pavla Dudková a Mia Weissová uvádí těchto několik jednoduchých pravidel:
Sbíráme jen ty rostliny, které bezpečně známe a používáme z nich jen ty části, které se doporučují pro kuchyňské využití.
Rostliny sbíráme na čistých neznečištěných místech, kde nehrozí kumulace škodlivých látek. Nesbíráme rostliny ovadlé, suché ani poškozené.
Při sběru zelených částí rostlin pro přímou konzumaci dáváme přednost stíněným místům a nejmladším částem rostlin jako jsou mladé výhonky nebo listy. Obsahují totiž méně hořčin. Jak už sám název napovídá, jedná se o látky mající výrazně hořkou chuť.
Pokud chceme naopak rostlinu sušit, sbíráme ji za slunečného dne s co nejmenší vzdušnou vlhkostí. Právě toto počasí následné sušení usnadňuje.
Nasbíranou surovinu přenášíme podobně jako houby v proutěném košíku, plátěné tašce nebo papírovém sáčku, který umožňuje přístup čerstvého vzduchu. Zabrání se tak zapaření rostlin.
Surovinu co nejrychleji zpracujeme, omyjeme, přebereme a použijeme do jídla nebo zakonzervujeme sušením, zamrazením, zavařením nebo naložením do octa, do oleje či do cukru.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama